Doteky č. 30
Bulletin LORMu, jaro 2002
Z obsahu tohoto čísla:
Verše
Májová krajina
Jaroslav Seifert
Chomáčky trnek na mezích,
potoky jako lesklé stuhy,
zazpívá skřivan, sotva ztich,
chomáčky trnek na mezích
pro pastýře i dobrodruhy.Růžové květy jabloní
- ta barva, ta mě okouzlila,
jsou krásné, ale nevoní,
růžové květy jabloní
a ještě krásnější je bílá.Po silnici jde procesí
a míří k Staré Boleslavi,
korouhve bílé nese si,
po silnici jde procesí
a cestou boží muka zdraví.Zelená louka u lesa,
k večeru zhasnou pampelišky
a rozsvítí se nebesa,
zelená louka u lesa
a hvězdy na ní svítí s výšky.Ach, Čechy krásné, Čechy mé,
- v hospodě skryté vyhrávají,
v hospodě, kterou nezříme,
ach, Čechy krásné, Čechy mé,
a ještě krásnější jste v máji.
Slovo šéfredaktora
Milí čtenáři!
Jarní sluníčko už začíná pěkně hřát a příroda se probouzí ze zimního spánku. Zatím tu atmosféru nejsem schopen vnímat. Více než tři týdny totiž vzdoruji náporu nejrůznějších chřipkových virů a snažím se je zlikvidovat pomocí bylinkových čajů, léčivých bonbónů, vitaminů a sirupů proti kašli. A tak zbývá na rodičích, tedy mých průvodcích, aby mi popisovali první sněženky, bledule a šafrány (krokusy) na naší zahrádce, když prozatím nemohu jít ven.
Předkládám vám nové jarní číslo, na jehož tvorbě jste se podíleli svými příspěvky nejvíce právě vy sami čtenáři. Za tuto spolupráci vám upřímně děkuji. Na úvod našeho časopisu si přečtete nádherné májové verše Jaroslava Seiferta.
V letošním roce si připomínáme výročí úmrtí dvou velkých osobností, které se výrazně zapsaly do historie péče o nevidomé a hluchoslepé na celém světě. Prvním z nich je francouzský vynálezce Louis Braille, tvůrce bodového písma pro nevidomé, od jehož smrti letos uplynulo 150 let. Tento od svých pěti let slepý muž z malé vesničky Coupvray, ležící východně od Paříže, otevřel dveře pro vzdělávání nevidomých po celé naší planetě. Stručnou informaci o vývoji bodového písma vám v tomto čísle poskytla paní V. Kessnerová.
Druhou osobností není nikdo jiný než Hieronymus Lorm, tvůrce dotekové abecedy, která slouží jako dorozumívací prostředek pro hluchoslepé. S jménem a životem tohoto hluchoslepého básníka, novináře, filozofa a dramatika, původem z moravského Mikulova, se čtenáři na stránkách Doteků setkali již mnohokrát. V prosinci letošního roku si připomeneme rovných 100 let od jeho smrti.
Hlavním tématem tohoto jarního čísla jsou informace o červenobílé holi a její uplatnění v dopravě a některá pozměněná pravidla na pozemních komunikacích. Vzhledem k tomu, že v Telecomu dochází od počátku letošního roku k závažným změnám, nebudeme informace o výhodných slevách pro zdravotně postižené zatím uvádět. Až získám nové zprávy, týkajících se telefonů, rád je zařadím v některém z příštích čísel Doteků. Místo nich jsou v rubrice PORADNA zařazeny informace a právní rady o zaměstnávání zdravotně postižených občanů, což je bezesporu jedním z nejožehavějších témat v současnosti. Zajímavé pro vás budou jistě i dopisy, recepty (zejména pro ženy) a na závěr také veršovaný vzkaz hluchoslepé autorky Jarky Navarové z Chomutova.
Hodně hřejivých slunečních paprsků, životního optimismu, pevné zdraví a dobré počtení přeje Váš
Zdeněk Sedláček
Zprávy
Memorandum
Vážení přátelé!
Chci vás seznámit s pěkným dárečkem pod stromeček, který dostali hluchoslepí dne 10. 12. 2001. Téměř po ročním jednání o sluchadlech pro hluchoslepé u paní senátorky MUDr. Zuzany Roithové, iniciované PhDr. J. Jakešem, na které LORM ve spolupráci s Tyfloservisem, o. p. s. navázal, se podařilo prosadit úhradu od zdravotních pojišťoven na dvě sluchadla a zvýšenou úhradu na kvalitní sofistikovaná sluchadla s automatickým režimem přizpůsobování k okolním zvukům.
Hlavní dík za aktivní podporu a záštitu patří paní senátorce Zuzaně Roithové, u které všechna jednání probíhala.
Memorandem z 10. 12. 2001, které podepsali zástupci Oftalmologické společnosti, Foniatrické sekce a Otologické sekce České společnosti pro otorinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku, Všeobecné zdravotní pojišťovny, LORMu a Tyfloservisu o. p. s. pod záštitou předsedkyně výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR Zuzany Roithové, byl určen postup, který je nutný dodržet při předepisování sluchadel a dalších kompenzačních pomůcek pro hluchoslepé.
Postup je následující:
Praktický lékař a oftalmolog (oční lékař) vybaví pacienta příslušnou zdravotní dokumentací (oční vyšetření a popis celkového zdravotního stavu pacienta) a doporučí k oprávněnému očnímu lékaři S4 v příslušném kraji nebo do Centra zrakových vad (CZV) Fakultní nemocnice Praha-Motol. Seznam těchto lékařů je k dispozici u oblastních pracovníků LORMu nebo v poradenském centru LORMu v Praze.
Tiskopis "Doporučení specialistů k předpisu kompenzačních pomůcek pro hluchoslepé" obdrží pacient u příslušného krajského oprávněného oftalmologa S4 nebo v CZV, kde oftalmolog pacienta vyšetří, vyplní tiskopis. Originál a jednu kopii předá pacientovi k doplnění výsledků dalších vyšetření. Pacienti, kteří jsou již v evidenci v CZV nebo u krajského oftalmologa, nemusí již mít doporučení praktického lékaře nebo svého oftalmologa a mohou se objednat přímo.
S takto vyplněným tiskopisem navštíví pacient foniatra nebo odborného lékaře ORL, který rozhodne na základě předchozích vyšetření a na základě svého vyšetření, zda pacient má nárok na sluchadla, hrazená pojišťovnou v plné výši pro hluchoslepé. Doplní tiskopis a vystaví na tato sluchadla poukaz a zašle spolu s kopií tiskopisu příslušnému reviznímu lékaři k odsouhlasení. Originál tiskopisu bude ponechán pacientovi.
Revizní lékař ZP své vyjádření postoupí komisi řešící problematické případy v přidělování sluchadel. Rozhodnutí obdrží zpět předepisující foniatr nebo lékař ORL.
Všem našim klientům budou při vyřizování těchto sluchadel nápomocni oblastní pracovnice LORMu. Podrobné "Memorandum" je k nahlédnutí v Poradenském středisku LORM, Radlická 3, Praha 5.
Ota Pačesová, ředitelka LORMu
V Brně se blýská na nové časy
Začalo to loni, tj. v roce 2001, kdy se rozběhla systematická činnost klubu LORM v Brně. Obnovila se pravidelná písemná a telefonická komunikace. Pravidelně jsme informováni o připravovaném programu. Pro vaši informaci uvádím pár vět o tom, co klub zajišťuje.
Setkáváme se zde s výukou prostorové orientace a samostatného pohybu. Dále si zde opakujeme a konzultujeme znakovou řeč a využívají se také nové poznatky z logopedie s naší Lenkou a Mirkem Klemerou. Máme k dispozici plavecký stadion, spolupracuje se s divadlem Radost a s kulturním střediskem v Křenovicích. Samozřejmě na každém setkání se hovoří s klienty o jejich starostech a potřebách a společně se hledá řešení i odpověď.
Brněnský klub šíří dobré jméno LORMu a brzy si získal respekt i u partnerských občanských sdružení, jako je SONS, Naděje a další. Církevní nadace a občanská sdružení nás podporují v tom, že přinášejí svým klientům i duchovní pokrm pro jejich složitý život. I mezi námi jsou věřící a duchovně založení lidé.
Buďme světlem pro svoje okolí, ale ne pouze reflektorem, který oslňuje. Buďme solí, která konzervuje a vytváří zdravé prostředí. Dávejme však pozor, ať nepřesolíme. Nestyďme se povědět svým přátelům, co nám přináší víra pro náš praktický život.
Leo Brückner
Jubilea
V prvním pololetí roku 2002 oslavili nebo oslaví životní jubileum tito členové a klienti LORMu:
4. 1. – Jan Klemera 50 let, 31. 1. – Marie Bartoňová 75 let, 11. 2. – Lenka Čáslavová 55 let, 1. 3. – Růžena Suchomelová 80 let, 26. 3. – Stanislava Nesnídalová 55 let a 1. 4. – Jan Bartoš 65 let.
Úmrtí
Dodatečně jsme dostali zprávu, že z řad členů a klientů LORMu nás navždy opustili paní Vlasta Havlíčková z Brna (zemřela 27. 6. 2001) a paní Stanislava Pravdíková z Valašského Meziříčí (zemřela v prosinci 2001).
Poděkování:
V době, kdy již můj otec pan Ing. Jaroslav Orel nemohl pro svou tělesnou slabost chodit ven a nevycházel z bytu, chodila jej navštěvovat paní Mačáková a vypomáhala mu. Při občasných návštěvách se o něj starala a jistě mu zpříjemnila poslední chvíle. Děkuji jí za vše, co pro něj udělala.
Jaroslav Orel, syn
Poradna
Červenobílá hůl – nová kompenzační pomůcka pro hluchoslepé
Od začátku roku 2001 mají hluchoslepé osoby důležitou kompenzační pomůcku pro pohyb po veřejných prostranstvích, ulicích, na přechodech, a to červenobílou hůl.
Vyhláška č. 30/2001 Sb. Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a řízení provozu na pozemních komunikacích, schválila dne 10. ledna 2001 s účinností od 31. ledna 2001 speciální označení pro hluchoslepé osoby. V katalogu VZP má červenobílá hůl kód: 1495543.
Až doposud hluchoslepí, tzn. lidé s částečnou nebo úplnou souběžnou ztrátou zraku a sluchu, používali hůl bílou, která je označením nevidomé osoby. Díky nedostatečnému označení se však hluchoslepým lidem často stávalo, že např. na přechodech nereagovali na výzvy řidičů nebo reagovali nepřiměřeným způsobem na nabídnutou pomoc ze strany veřejnosti, což vedlo k nedorozumění a někdy šlo i o bezpečnost hluchoslepého.
Hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm bezprostředně upozorňuje veřejnost na to, že má před sebou hluchoslepého člověka, červené pruhy tedy symbolizují sluchovou ztrátu. Komunikace s hluchoslepou osobou je obtížnější, ale díky kompenzačním pomůckám (např. sluchadla) je s některými osobami možné kontakt navázat i bez znalosti speciálních komunikačních prostředků, jako je např. Lormova doteková abeceda.
Při navazování kontaktu s hluchoslepou osobou je důležité řídit se některými zásadami.
Pokud tedy jako řidič spatříte na přechodu osobu s červenobílou holí, pak se, prosím, řiďte následujícími radami:
- Buďte trpěliví. Hluchoslepému člověku bude trvat o něco déle, než silnici přejde. Je-li to bezpečné, pak vystupte z auta a nabídněte mu pomoc.
- V žádném případě hluchoslepého neobjíždějte!
- Už vůbec se jej nesnažte popohnat najížděním, troubením nebo šlápnutím na plyn – to hluchoslepou osobu může vylekat a zmást. Má-li ještě zbytky sluchu, mohla by způsobit i dopravní nehodu, neboť nemá prostorové slyšení.
Potkáte-li na ulici člověka s červenobílou holí a chcete mu nabídnout pomoc při přecházení křižovatky, nastupování do autobusu či vlaku apod., pak:
- Přistupte k němu zepředu, kontaktujte jej jemným přiložením ruky na hluchoslepého paži, loket či rameno a oslovte jej zřetelným pomalým hlasem. Pokud na Váš hlas nereaguje, zkuste mu svoji pomoc napsat latinskou abecedou do dlaně.
- Jako průvodce jděte o krok vepředu, hluchoslepý se Vás drží za loket tak, aby se cítil bezpečně a jistě.
- Nikdy k němu nepřistupujte zezadu!
- Nikdy hluchoslepého netlačte před sebou, aniž byste věděli, co potřebuje!
Věříme, že červenobílá hůl přinese hluchoslepým občanům větší pocit sebevědomí a více respektu ze strany veřejnosti.
Petra Zimermanová
Zaměstnanost zdravotně postižených občanů a její právní úprava
V následujících řádcích bych vás, milí čtenáři, rád seznámil s problematikou, která je aktuální pro každého občana tohoto státu – zaměstnanosti, neboť právě možnost zaměstnání může velmi výrazným způsobem ovlivnit kvalitu života každého člověka. O člověku se zdravotním postižením to platí o to více, protože právě zaměstnání je velmi často jednou z mála oblastí, v nichž je schopen se realizovat.
Na úvod si vysvětlíme některé základní pojmy, jak jsou uvedeny v příslušných právních předpisech upravujících tuto problematiku. V prvé řadě je třeba blíže vysvětlit, co znamená pojem "občan se změněnou pracovní schopností". Tento pojem je definován v zákoně č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších novel. V § 21 a následujících ustanoveních je uvedeno, že občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy na pracovní uplatnění. Občanem se změněnou pracovní schopností jsou též všichni poživatelé důchodů, podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, kterým zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu k němu. Občanem se změněnou pracovní schopností je tedy vždy občan, který:
- je poživatelem částečného invalidního důchodu
- byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod
- vznikl nárok na částečný invalidní důchod, avšak tento důchod se pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nevyplácí.
Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek. Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.
Občané, na které se nevztahují výše uvedená ustanovení, jsou občany se změněnou pracovní schopností, popřípadě občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením pouze tehdy, jestliže tak rozhodne příslušný státní orgán a přizná jim výše uvedené označení na základě příslušného rozhodnutí.
Je třeba ještě dodat, že výše uvedená ustanovení se nevztahují na občany starší 65 let.
Další ustanovení výše uvedeného zákona pak konkretizují povinnosti příslušného úřadu práce, které má vůči zdravotně postiženým občanům. Jedná se zejména o jejich řádnou evidenci, jakož i o pomoc při zajišťování vhodného pracovního uplatnění.
Posledními novelami, které mají pro zaměstnávání zdravotně postižených osob podstatný význam, jsou zákon č. 167/1999 Sb., a zákon č. 474/2002 Sb., kterými se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
V úvodních ustanoveních první novely najdeme antidiskriminační odstavec I., kde je uvedeno, že právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu rasy, pleti, pohlaví atd. Velmi významnou skutečností zejména z pohledu občanů s těžkým zdravotním postižením, je skutečnost, že zaměstnání nelze odepřít ani z důvodu zdravotního stavu. Dále byl touto novelou zpřesněn § 24 výše uvedeného zákona, který upravuje povinnost zaměstnavatele zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců. Od 1.1.2002 toto ustanovení díky další a zatím poslední novele doznalo další podstatné změny. Tím došlo nejen k celkovému zpřesnění právní úpravy zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností, ale také k několika zásadním změnám v této oblasti.
Za nejvýznamnější úpravy je třeba považovat zejména:
- Stanovení procenta povinného podílu pro zaměsnávání občanů se změněnou pracovní schopností přímo zákonem, nikoliv nařízením vlády, jako tomu bylo dosud.
- Snížení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele z 5% na 4%.
- Zvýšení odvodu, který je zaměstnavatel povinen uhradit v případě nesplnění povinného podílu z 0,5 na 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí, v němž nebyl povinný podíl naplněn.
- Nový způsob stanovení zápočtu náhradních plnění pro účely plnění povinného podílu přímo zákonem.
- Úprava podmínek podpory zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% občanů se změněnou pracovní schopností, formou nárokového příspěvku.
Podle novelizovaného ustanovení § 24 zákona o zaměstnanosti je zaměstnavatel povinen zaměstnat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl u zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci činí v současné době 4%.
(Dokončení příště)
JUDr. Bohuslav Dohelský
Co Vás nejvíce trápí při přidělování nového sluchadla
Většinou je to nastavení, výměna baterií. Nevěšte hlavu, nejste sami. Každý kdo dostane nové sluchadlo, si na něj musí postupně zvykat. Řada z vás se domnívá, že když si nasadí nové sluchadlo, bude lépe slyšet. Vždyť máte kvalitní digitální sluchadlo. Pravdou je pravý opak. I s plně automatickým sluchadlem musíte přijít na kontrolní seřízení, a to někdy ne jednou. Musíte sami v domácím i venkovním prostředí vypozorovat, co slyšíte hlasitěji nebo co slyšíte špatně. Nejlepší je, když si své poznatky poznamenáte, nebo někdo z vašich nejbližších. Usnadníte tím práci foniatrovi a on Vám pak může sluchadlo nastavit podle vašeho pozorování. Sledujte každý zvuk např. bouchání dveřmi, cinkot lžičky, zvonek, televizi, rádio atd. Není žádnou ostudou se vracet na opravu nastavení, vždyť tím vlastně potvrdíte, že sluchadlo nosíte a máte dost vlastních schopností zdánlivě jemné rozdíly vypozorovat, poznat a popsat. Nebojte se říci si o instruktáž výměny baterii. Raději si to vyzkoušejte sami ještě u foniatra, zvláště když máte potíže se zrakem. Učený z nebe nespadl a vy máte právo na instruktáž a informace. A navíc jsme tu pro vás a naši pracovníci s vámi rádi na foniatrii zajdou a pomohou vám s komunikací.
O. Pačesová
Zdraví
Suché a pálící oči jsou problémem
Mezi nejčastější oční potíže patří kromě špatného vidění na dálku či blízko suché a pálící oči. Problémy se dostavují při poruše vylučování slz, které mají důležitou funkci: při každém mrknutí zvlhčují povrch oka, tedy rohovku a spojivku, a tím vlastně zajišťují dostatečný přívod kyslíku a současně splachují bakterie, špínu, prach a další nečistoty, Když je slz málo, film pokrývající oko je nerovnoměrný a to pacienti vnímají jako pálení, pocit tlaku nebo cizího tělíska. Oči jsou pak citlivé na světlo a podstatně rychleji se unaví. V této souvislosti se často objevují i bolesti hlavy a přímo oblasti očí.
Příčin je celá řada – kromě suchého vzduchu v místnostech, kouření a práce u počítače hlavně hormonální změny, zejména u žen v období přechodu, kdy dochází ke snížení hladiny estrogenu a při užívání antikoncepčních přípravků s malým obsahem estrogenu. Nedostatek tohoto hormonu totiž vede ke ztrátě pružnosti pokožky a suchosti sliznic, především pochvy, ústní dutiny, nosu a očí. Ženy, jež berou estrogenové tabletky nebo si aplikují hormonální náplasti kvůli problémům spojeným s přechodem, proto trpí suchýma očima jen málokdy. Na vině bývají i léky na vysoký krevní tlak (betablokátory), psychofarmaka a antibiotika.
Na činnost slzných žlázek mají vliv také některé choroby, jako je cukrovka a revmatismus, snížená obranyschopnost organismu, nadbytek škodlivých látek v ovzduší (ozon, výfukové zplodiny) a alergické reakce. Například alergie na škodlivé plísně ve střevech, na cukr, mléko, maso, vejce nebo citrusové plody může vyvolat nepříjemný efekt suchých očí. Když se podaří zmírnit alergickou reakci a uvést tělo zpět do rovnováhy, upraví se obvykle spontánně také tvorba slz a potíže se suchýma očima zvolna odezní.
Slzy nahradí oční gely nebo kapky nejlépe s vitaminem A, který urychluje hojení poraněné rohovky a spojivek. Pokud se oči neléčí, může dojít k zánětu, tvorbě vřídků na rohovce a později k jejím zákalům.
Z časopisu Rytmus života č. 40/2001 pro Doteky zaznamenal Z. S.
Řádky pro seniory
Veřejnost se seznamuje s LORMem
Otevřela jsem časopis Nový prostor a vidím článek "Dotyk okem, oko dotykem". Jedná se o galerii Oliva v Jilské ulici 7 v Praze 1.
Galerii založili Jiří a Pavla Vaňkovi. Tato galerie otvírá oči lidem zrakově handicapovaným. Umělecká díla ze dřeva jsou totiž popsána Braillovým slepeckým písmem. Popisy exponátů připravila ještě před vernisáží pí. Marie Řeháková, členka LORMu.
Autoři si ověřili zájem nevidomých o tuto výstavu v Berouně a letos ji instalovali v klášteře dominikánů na Starém Městě v Praze. Řezbářské exponáty představují květiny, stromy, obrazy a jiné umělecké fantazie. Po vernisáži pozvali Vaňkovi žáky Odborného učiliště pro zrakově postižené: "To na mě působí příjemně, cítím z toho sílu, mohl by to být strom", zjistila hmatem jedna žačka. Ano, byl to strom života.... Takto chtějí výtvarníci obohacovat život lidí s různým postižením. 6.2. t.r. přivítali v galerii skupinu klientů z organizace LORM. Reportérka vyfotografovala u exponátu "Klokotání" Marušku Řehákovou, která si jej právě osahávala. Fotografie byla uveřejněna v deníku Mladá fronta Dnes. V následujícím článku časopisu Nový prostor byla podrobně popsána činnost LORMu. Možná, že nevíte, že LORM má nyní 200 členů a eviduje 350 hluchoslepých klientů a že knihovna LORMu obsahuje 250 titulů, které jsou využívány studenty speciální pedagogiky i jednotlivci.
Pro Doteky napsala Věra Kessnerová
Dopisy
Dopis týdne
Když Televizní klub neslyšících natáčel pořad o hluchoslepých lidech, byla jsem jednou z účastnic. Divácká odezva po premiérovém odvysílání mě přesvědčila, že jsou lidé, kteří nejsou lhostejní ke svému okolí. Zvláště pak ke zdravotně postiženým lidem. S jejich pomocí a ochotou jsem se setkávala na mnoha místech. Na moje poděkování mi jen řekli, že viděli ten pořad TKN...
Když byl pak tento pořad reprizován, opět mě čekala další milá překvapení. Byla jsem zrovna na přeléčení na očním oddělení v nemocnici, když mi manžel donesl dopis od jedné z divaček – byla z Ústí nad Labem. Je sama zdravotně postižená, pořad pozorně sledovala a ozvala se mi také proto, aby mě požádala o některé verše, které občas píšu. Ty verše se týkají oblasti sluchu a zraku a pisatelka mi svým zájmem způsobila velkou radost.Chtěla bych poděkovat všem tvůrcům Televizního klubu neslyšících, protože pořady nejsou cenné pouze kvůli informacím, ale také z hlediska psychického, neboť postiženým umožňují pocit širšího společenství.
Při svém mnohačetném zdravotním postižení se snažím hledat nejrůznější možnosti jak unikat stresovým situacím a přivodit si radost. Jsem prakticky slepá, ale jsem ráda, že při zbytcích svého sluchu mohu s velkým sluchadlem aspoň takto sledovat různé pořady – včetně těch pro zdravotně postižené.
Tento dopis otisklo loňské 45. číslo časopisu Týdeník Televize a letošní 2. číslo časopisu GONG. Autorka za něj získala zlaté pero a tou autorkou je členka a klientka LORM Marie Doležalová z Jihlavy.
Prázdninová cesta Lukáše a Marty do Alp (2. část)
Kolem stezky bylo pořád plno kamenné suti a občas jsme museli i v tomto teplém období přecházet sněhová pole, která byla někdy i 700 m dlouhá. Značení, jak jsem se už zmínil, bylo mizerné a v každém státě se lišilo hlavně tím, že přestala platit barva a stezka pokračovala pod úplně jiným barevným označením, což byl někdy pěkný hlavolam. Strmá cesta dále šla kolem horské boudy Refuge Col de la Croix du Bonhomme ve výšce 2.443 metrů a byla nejvýše položenou chatou na trase Mont Blancu. Zde jsem si udělal výstup na jednu menší horu Tete Nord Des Fours ve výšce 3.000 metrů, ovšem bez Marty, která výstup vzdala asi 500 m pod vrcholkem. Pak jsme začali prudce klesat sněhovým úbočím, které bylo asi tak 65 stupňů kolmé. Nejhorší na tom bylo, že sníh pěkně klouzal a oči nám neustále oslňovalo sluníčko. Pro Martu to byl hrdinský výkon slézt toto úbočí, které bylo asi 5 kilometrů dlouhé, Nad hlavami se nám tyčily mohutné vrcholky Col des Fours a celou cestu dolů nás pozoroval horský kamzík, který měl krásné a alespoň 1 metr dlouhé rovné rohy. Po sestupu jsme se dostali do údolí Ville des Glaciers, obklopené krásně rozkvetlými alpskými loukami, které po okrajích lemovaly ledovce a masívy okolních hor. Na loukách byly všude roztroušené malé tečky, což byly ovce a krávy, v klidu ničím nerušeným se popásající po místních pastvinách. Zde jsme měli také možnost ochutnat proslulý sýr Beaufort. Toto údolí bylo velmi příjemné, zdejší atmosféru ještě více umocňovali místní obyvatelé, kteří i v tomto čase žijí naprosto spjati s přírodou bez větších zásahů civilizace.Doprava potravin je zde zajišťována za pomoci oslíků či koní, které si lze samozřejmě pronajmout jako taxi. Jinak většinu potravin si tu lidé vyrábějí sami, ať už se to týká chleba, sýrů, másla nebo masa. Byli jsme se také podívat uvnitř domu, kde byla možnost občerstvení. Šlo o jednu velkou místnost, kde seděli u stolu turisté a v zadním rohu bylo království majitelky domu, která tam něco vařila na rozdělaném ohni. U těchto horských chat je samozřejmé, že nabízejí i možnost noclehů, ale když jsme situaci viděli, byli jsme opravdu rádi, že máme vlastní stan.
Pak už stezka pokračovala směrem na Col de la Seigne, kde v sedle stojí velká kamenná pyramida tvořící hranici mezi Francií a Itálií. Tento průsmyk je znám již od pradávna, kdy tudy táhl Hannibal při svém bájném vojenském pochodu se slony na Řím. Místní podívaná ve výšce okolo 2.500 metrů bere dech, vlevo se tyčil bílý bratr Mont Blanc de Courmayeur a dále hradby hřebenů Brouillard a Peuterey a další vrcholky. Ale to už jsme byli v Itálii, ze sedla Col de la Segne jsme se rozeběhli do údolí k náhorní planině Lac Combal, rozprostírající se na okraji morény ledovce Glacier de Miage. Bažinaté plato, vzniklé vyschnutím původního jezera, udivuje svou pestrou alpskou květenou a všudypřítomnou zvlněnou trávou.
(Pokračování příště)
Lukáš Zeman a Marta Karásková
Ze světa
Pozdrav z Mexika
Moji milí Lormáci,
posílám Vám všem pozdravy plné slunce z dalekých cest. Ačkoliv jsem více jak 10 000 kilometrů daleko od vás, stále na vás vzpomínám. Nyní se svým mužem touláme v horách Guatemaly. Je tu překrásná příroda, vysoké hory, ve kterých jsou skryté malé vesničky.
Snažíme se tyto vesničky navštěvovat a poznávat místní indiány.
Jsou to krásní a zajímaví lidé. Jsou velmi milí, i když z nás "bělochů" mají trochu strach. Škoda, že neumíme více španělsky. Více bychom se jim dokázali přiblížit. Nyní se jedeme podívat do městečka Chichicastenango, kde jsou každý čtvrtek a neděli trhy s pestrobarevnými věcmi. Poté se vracíme zpět do Mexika, kde navštívíme další vesničky s indiány (ve státě Chiapas) a potom přes celé Mexiko až na sever. Až toto vše zvládneme, přijedu za vámi (do Čech se vrátíme přibližně v létě). A věřte, že vám budu vyprávět zážitky z cest hodně dlouho :-)
Už se na vás všechny moc těším. Opatrujte se a brzy naviděnou.
Vaše Martina Plíšková (zasláno e-mailem dne 12.3. 2002)
Záliby (hobby)
Jitrocel pomáhá proti kašli a bolestem v krku
Jako léčivá byl jitrocel oblíben již ve starém Řecku. Dodnes se používá při léčbě nemocí horních cest dýchacích, hlavně u dětí.
Jitrocel kopinatý (latinsky Plantago lanceolata) je vytrvalá bylina s krátkým kořenem a s růžicí mnoha přízemních listů, z níž vyrůstá několik 10-30 cm (výjimečně i 50 cm) vysokých, bezlistých stonků, zakončených krátkým a válcovitým kláskem s nenápadnými, drobnými kvítky žlutobílé barvy.
Tato známá rostlina je rozšířena téměř po celé Evropě a v severní i střední části Asie. Odtud byla postupně zavlečena po celém světě s výjimkou nejsevernějších oblastí a Antarktidy. U nás je jitrocel zcela běžný v nížinách i ve vyšších polohách, zejména na sušších, travnatých místech. Roste velmi hojně na loukách, pastvinách, mezích, na úhorech, u cest i jako plevel na polích, hlavně v jetelištích. Kvete od května do září.
Pro farmaceutický průmysl se jitrocel často pěstuje ve velkém, existují i šlechtěné odrůdy s velkými růžicemi a zkadeřenými listy. Pro léčivé účinky se v teplých oblastech pěstuje i jitrocel blešník (latinsky Plantago psyllium), původem z jižní Evropy. Ostatní druhy, například jitrocel prostřední (latinsky Plantago media) a jitrocel větší (latinsky Plantago major) mají nižší obsah účinných látek, a proto se nevykupují.
Listy jitrocele jsou velice žádanou a hojně využívanou surovinou. Sbírají se před rozkvětem, tedy od května do konce srpna, a to buď ručně, nebo se odřezávají nožem. Květní stonky, zežloutlé, zčernalé či jinak poškozené listy a zbytky trav jsou nepřípustné. Sběr se nesmí provádět za deště, neboť jitrocel patří mezi nejchoulostivější léčivé rostliny vůbec. Vlhké listy, zvláště jsou-li pomačkané, totiž rychle zčernají. Rovněž se velice snadno zapařují a pak podléhají plísním, čímž se zcela znehodnocují. Po ukončení sběru se musí okamžitě rozložit a co nejrychleji usušit, nejlépe v sušičce při teplotě do 40° Celsia. V průběhu sušení se dále odstraní zhnědlé a zčernalé listy. Nesmí se obracet, protože se drobí. Suchý jitrocel velice rychle nasává vlhkost, a proto se musí co nejdříve opatrně balit do papírových pytlů a uložit na suchém místě.
Jitrocel patří mezi vyhledávané a velice ceněné léčivé byliny. Ve formě čaje a především známého sirupu se doporučuje proti bolestem v krku, kašli, rýmě, zahlenění, zánětu nosních dutin a průdušek, po zápalu plic, při astmatu a lehčích stavech tuberkulózy. V některých krajích se někdy používá k přípravě obkladů při ekzémech, spáleninách, hnisajících a špatně se hojících ranách, často ve formě vylisované šťávy z čerstvých listů. K zevnímu použití se však nedoporučuje, protože může dojít ke znečištění ran a následné infekci. Pouze na otoky, způsobené žihadly, bodnutím hmyzem nebo spálením od kopřiv je možné užívat čerstvých a rozmačkaných listů či lisované šťávy. Ojediněle se užívá i semen jako projímadla, zejména při chronické zácpě.
V poslední době se z jitrocelových listů získává vláknina (podobně jako z ovsa nebo jiného obilí), která se uplatňuje jako potravinový doplněk zdravé výživy, především při odbourávání tuku a snížení hladiny cholesterolu v krvi. Dále slouží k výrobě mnoha léčivých přípravků proti kašli, například Jitrocelového sirupu s vitaminem C a známého sirupu Thymomel, určených hlavně pro děti. Výtažek z jitrocele je rovněž obsažen v Biotussilu a jiných kapkách proti kašli, různých tabletách, pastilkách a léčivých bonbónech. Sušený list je součástí prsního čaje Species pectorales Planta a mnoha jiných hromadně vyráběných čajových směsí, užívaných jako podpůrná léčiva při nachlazení a nemocech horních cest dýchacích.
Zdeněk Sedláček
Vyhnánkovic psi (2. část)
Bulíček
Poučena předchozími zkušenostmi, jala jsem se obklopovat veškerou kynologickou literaturou v dosahu několika stovek kilometrů. "Jen blbec udělá stejnou chybu dvakrát," přesvědčovala jsem sama sebe, když jsem se musela zříci koupě nových plavek z důvodu předraženého tisku. Před pulty knihkupectví jsem si stále dokola mlela oblíbený slogan češtinářky ze základní školy, že není důležitá ta slupka, ale jadérko. Postupně jsem se v zájmu znalostí vzdávala i dalších, donedávna nezbytných malicherností, jako jsou nové sandály, návštěva kosmetičky či kadeřnice a podobně. Volný čas jsem trávila studiem možných i nemožných psích plemen a v době zlevněného telefonního tarifu bombardovala dotazy různé chovatele. Mnozí z nich byli tak krátkozrací, že v odborných časopisech uvedli své kontaktní adresy. Denně jsem neoblomně čelila dotazům synka, kdy už si pojedeme pro to štěňátko odpověďmi typu "Dočkej času, jako husa klasu" nebo "Práce kvapná, málo platná" a podobnými moudry, čímž se mi povedlo pouze vyprovokovat jeho nedočkavost až na samou hranici únosnosti.
Konečně nastal den D – plemeno: neapolský mastin, pohlaví: holka, věk: dva měsíce, barva: černá, jméno: Antea. KRÁSA!
Po telefonické domluvě jsem vyrazila hned ráno, zavazadlový prostor auta plný dek, hraček, kartáčů, misek, obojků a vodítek, dále pak dva tlusté poznámkové bloky a několik různobarevných propisovaček, abych mohla pokud možno doslovně zachytit vyčerpávající informace stran počáteční péče o nunátko, vytržené bezcitně z bezpečí máminy ochrany.
Když jsem hodinu netrpělivě podupávala v dešti před chovatelčiným domem, promýšlela jsem poslední detaily ohledně uložení Anteiky na noc – bude spát vedle mojí postele, anebo jí pro začátek povolím nocovat v duchnách se mnou? Z těžkého rozhodování mě vyrušila až výzva ke vstupu za vrata. Po přivítání s osadníky se oni vypařili za účelem přinesení pejsků k prohlídce a následnému výběru jednoho z nich do mého trvalého vlastnictví. Zatímco jsem nadskakovala vzrušením, přiřítila se ke mně tři málem stokilová hovada a počala mě olizovat a srážet k zemi. V patách za nimi se přihnala jejich majitelka, úsměv od ucha k uchu a už z dálky volala: "Nebojte se, oni vám nic neudělají, chtějí jen pohladit!" Památná věta! Tehdy mě ještě nenapadlo, jak pevně zakotví v mém slovníku. Když se mi konečně podařilo opustit poloho na všech čtyřech a stanout tak tváří v tvář paní domu, rádoby srdnatě jsem cosi blekotala o svojí odvaze, pramenící z lásky ke všem tvorům, telátka nevyjímaje. Ta přidusající zvířata se totiž ničemu jinému nepodobala. Protože mi prodávající dáma očividně neporozuměla, přešla raději k jádru věci a chtěla vědět, pro které z nabízených štěňátek jsem se rozhodla. Z mého přiblblého výrazu usoudila, že jsem nepochopila a laskavě tedy vše objasnila. Všechny nabízené psí dětičky jsou právě tito milánkové, kteří mi svorně bok po boku trhají druhou nohavici mých zánovních šušťáků a které jsem až dosud pokládala za příslušníky jiné zvířecí říše. Během následující rozmluvy vyšlo najevo dalších pár skutečností, svědčících v můj neprospěch. Například, že jsem si spletla název rasy, že moje představa o molossoidních psech byla úplně jiná, co se týče jejich velikosti atd. Zatímco se mi během chovatelčina pozoruhodného výkladu samovolně měnily barvy obličeje, dva psí výrostci oddusali, odkud přišli. Ten třetí po mně chvíli pokukoval a zřejmě se mu zželelo mého tichého zoufalství. Opřel svá tlapiska o má ramena a zaujatě mi oblízl najedenkrát celý obličej i s hlavou. Zdálo se mi, že pravil:"Nebuď smutná, já jsem si tě vybral, tak co bys ještě chtěla? Jo a říkej mi Bulíček, paninko!" A bylo dokonáno.
Zdena Vyhnánková
(Dokončení příště)
Informace
Z výroční zprávy LORM
Statistika roku 2001
Počet členů: 171
Nárůst: 26
Úmrtí 4
Odchod 0
Počet pracovníků: 9 plný úvazek 5
zkrácený 4
Z toho: TZP 3
ZPS 1
Přepočtený počet: 7,5
Průměrná mzda: 8.524,- Kč
Počet klientů: 128
Počet kontaktů s klienty: 3821
Počet akcí: 60
Přehled akcí:
Edukačně-rehabilitačních pobytů – 6
Akce – 30 dní neziskového sektoru – Praha , Brno, Liberec – 3
Klubová setkání:
Klub Brno – 11
Klub Přerov – 3
Klub Liberec – 2
Klub SČ – 2,
Klub Praha – 24
Kurz znakové řeči – Liberec: počet hodin 45 hodin
Kurz BP – Praha: počet hodin 25
Kurz LORM abecedy : Praha – Brno počet hodin 16
Konference: 1
Benefiční akce: 4
Den otevřených dveří: 1
Hlavní aktivitou společnosti je poskytování služeb hluchoslepým klientům. Služby jsou poskytovány individuálně nebo formou edukačně-rehabilitačních pobytů. Začátkem roku jsou všichni klienti písemně informování o pořádaných skupinových akcích. Individuální služby jsou poskytovány podle přání klientů, a to během celého roku. Tyto služby zajišťuji terénní pracovnice a to v oblastech Praha a střední Čechy, Liberecko, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem a Morava. V oblastech kde terénní pracovník nepůsobí, jsme s klientem v písemném či telefonním styku. Klient pravidelně získává informace, v akutním případě jej navštíví pracovník z Poradenského centra v Praze.
V současné době máme v péči 128 klientů z celé ČR, kterým poskytujeme služby a poradenství. Z toho počtu se intenzivně věnujeme 56 klientům. Tito klienti jsou v osobním styku s terénním pracovníkem. Jsou jim poskytovány pravidelné služby, doprovod a tlumočení u lékaře, předčitatelská služba, výběr a zacvičení práce s kompenzačními pomůckami. Klienti se zúčastňují výuky komunikačních technik (LORM abeceda, prstová abeceda, znakový jazyk), výuky prostorové orientace, výuky bodového písma a psaní na stroji., práce s PC. Klienti dále navštěvují pořádané přednášky, kde je instalována indukční smyčka, a zúčastňují se i společenských a kulturních aktivit.
Spolupracujeme s Tyfloservisem, o. p. s. Služeb oblastních středisek Tyfloservisu využíváme v případech, kdy naše kapacita nestačí. Dále jsme v kontaktu s Českou unii neslyšících, kde pro naše zaměstnance probíhá kurz znakového jazyka.
LORM při ČUN pořádá kurz "Výuky LORM abecedy". V Liberci a v Praze jsme v kontaktu s Centry služeb pro zdravotně postižené, se kterými si navzájem vyměňujeme potřebné informace, a to na stránkách občasníku "Náš zpravodaj" a bulletinu LORM – "Doteky". Na Praze 5 jsou naše příspěvky pravidelně publikovány ve Zpravodaji. Pravidelně kontaktujeme sociální a zdravotní odbory MÚ a krajských úřadů. Zasíláme jim náš čtvrtletník "Doteky". Jsme v kontaktu se Speciální mateřskou školkou pro neslyšící a hluchoslepé v Berouně a třídou pro hluchoslepé ve škole pro Neslyšící v Olomouci. Pracujeme s klienty, kteří jsou umístěny v ÚSP Palata a Chrlice. Navazujeme kontakty s foniatry a oftalmology, kteří jsou pověřeni předepisováním kompenzačních pomůcek.
Na Moravě se díky získání nových prostorů pro Poradenské středisko v centru Naděje v Brně, rozšířila nabídka služeb – kromě terénních služeb mohou teď klienti docházet do Poradenského střediska na výukové programy.
Dobrou kvalitu našich služeb můžeme hodnotit především spokojeností klientů, v jejich chuti pracovat na sobě, nepropadat beznaději a snažit se integrovat do zdravé společnosti. V zájmu klientů o naše služby, v motivaci se něčemu novému naučit a účasti na akcích. Kvalitu práce hodnotíme na základě zpětné vazby získané od klientů. Díky dlouhodobé práci s klienty a jejich pravidelné účasti na edukačně-rehabilitačních pobytech máme možnost sledovat jejich rozvoj – zlepšení jako po stránce psychické, tak ve schopnostech komunikace a prostorové orientaci. Nenásilnou formou soutěží, zaměřených na různé dovednosti lze zjistit, zda terénní pracovník s klientem během roku kvalitně pracoval či nikoliv.
Každý edukačně-rehabilitační pobyt hodnotí klienti sami, a to písemnou formou. Z každého pobytu je pořízena fotodokumentace a videozáznamy. Klienti mají možnost stížnosti. Kriteriem je zájem klientů o akce a služby. Kontrolou je počet kontaktů v porovnání s předchozím rokem.
V roce 2001 byla supervize prováděna pouze interně a to formou porad terénních pracovníků a porad výkonné rady. Porad terénních pracovníků se zúčastňoval řešitel projektu a předseda organizace JUDr. Bohuslav Dohelský, sám hluchoslepý klient.
V roce 2002 máme již zajištěnou externí supervizi, kterou bude provádět PhDr. Oldřich Čálek CSc. – psycholog.
Během roku 2001 organizace LORM pod záštitou senátorky Zuzany Roithové zahájila kampaň zaměřenou na propagaci červenobílé hole, nové kompenzační pomůcky pro hluchoslepé. Prezentace červenobílé hole a problémů hluchoslepých proběhla v médiích (3× na ČT, 2× TV Prima), několikrát v Českém rozhlase a BBC. Rovněž pod záštitou senátorky Zuzany Roithové se nám podařilo vyhlásit "Memorandum" o přidělování sluchadel osobám hluchoslepým (viz naše www.lorm.cz), kde si také můžete přečíst výroční zprávu v plném znění.
Ota Pačesová
Louis Braille
Z časopisu Nový prostor jsem se dozvěděla některé zajímavosti o francouzském vynálezci bodového písma pro nevidomé, Louisi Brailleovi (1809-1852).
Roku 1824 byl při sčítání lidu zapsán patnáctiletý L. Braille, žák Pařížského ústavu pro nevidomou mládež jako ?neschopný psát a číst?.
Ještě téhož roku vymyslel mladičký Louis bodové písmo pro nevidomé, které dodnes nese jeho jméno. Mělo tehdy 63 znaků. V roce 1932, tedy více než po sto letech, bylo bodové písmo přijato v anglicky mluvících zemích. V současné době je bodové písmo přizpůsobeno téměř všem světovým jazykům a používá se též v hudbě, matematice a přírodních vědách. Původní psaní bodátkem na kovové destičce nahradily speciální psací stroje (např. známé Pichtovky) a počítače s řádkem pro Braillovo písmo. Nejmodernější tiskárny mohou potisknout obě strany papíru, aniž se bodová písmena navzájem ruší.
Pro Doteky zaznamenala Věra Kessnerová
Každý jsme tak trošku jiný
A u dětí to platí dvojnásob a u postižených dětí ještě více. Každý z nás se již v životě setkal s dětmi postiženými tělesně, smyslově či mentálně. Někdo vzdáleně, ale řada lidí velice zblízka. Možná jste už také zaslechli o dětech, o kterých se říká, že jsou hluchoslepé.
Hluchoslepota je postižení takového stupně, že svému nositeli způsobuje problémy s učením, chováním, komunikaci a celkově ovlivňuje jeho schopnosti v běžném životě. A protože takové děti v naší republice opravdu žijí a v legislativě se na hluchoslepé jaksi pozapomíná, vzniklo na podzim roku 2001 občanské sdružení ZÁBLESK – sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí, jehož cílem je zkvalitňovat péči o děti s kombinovaným postižením zraku a sluchu, prosazování práv a potřeb takto postižených dětí a zabezpečení životních podmínek v dospělém věku. Dalším cílem je maximální integrace hluchoslepých dětí ve společnosti, organizace výchovně vzdělávacích akcí, programů a aktivit pro takto postižené děti a jejich rodiny.
Věříme, že činnost tohoto sdružení bude mít smysl a přispěje ke změnám, které budou ku prospěchu a zlepšení života hluchoslepých. V případě Vašeho zájmu o spolupráci se můžete kontaktovat na adrese: ZÁBLESK – sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí, Lubina 338, 742 21 Kopřivnice.
Ivana Rečková, matka hluchoslepého dítěte
Recepty
Nepečený moučník z dětských piškotů
3 balíčky piškotů Opavia, 3 kelímky zakysané smetany, 1 kelímek šlehačky, ovoce (meruňky, jahody, borůvky nebo kompot), 4 vanilkové cukry.
Ušleháme šlehačku a vmícháme do ní zakysanou smetanu a vanilkový cukr. Do dortové formy rozložíme celofán nebo alobal a na něj poskládáme vrstvu piškotů, ovoce a šlehačkového krému. Vrstvy střídáme, zakončíme piškoty, které pokapeme šťávou z kompotu. Zatížíme a dáme do chladničky nejméně na dvě hodiny, nejlépe však přes noc. Hotový moučník lze ozdobit šlehačkou a posypat mletými ořechy nebo strouhanou čokoládou.
Piškotový dort s ananasem
2 balíčky piškotů Opavia, 1 ananasový kompot, 3 lžíce rumu, 80g cukru, 3 žloutky, 1 šlehačka, světlá želatina v sáčku.
Šťávu z ananasového kompotu smícháme s rumem. Připravíme si dortovou formu, kterou vyložíme alobalem. Piškoty si rozdělíme na tři hromádky. Žloutky utřeme s cukrem do pěny a pak do krému vmícháme polovinu dobře ušlehané šlehačky. Přidáme želatinu připravenou podle návodu na balíčku. Na dno dortové formy dáme 1 vrstvu piškotů, které pokapeme rumovou šťávou. Polovinou krému překryjeme piškoty a navrch položíme polovinu ananasového kompotu. Postup zopakujeme, poslední vrstvu tvoří piškoty. Hotový dort dáme nejméně na 2 hodiny do chladničky. Před podáváním ozdobíme zbylou šlehačkou, případně kousky kiwi.
Hodně úspěchů a vždy dobrou chuť vám přejí
Blanka a Láďa Berkyovi, Vratislavice nad Nisou
Vzkazy
Chvilka poezie pro Lormáky
Radujme se přátelé, jaro že přišlo,
vždyť mnoho z nás kousek štěstí našlo.
Více je ho na stromě, více je ho pod ním,
slunce zlatem ozdobilo i šedivý chodník.
Když usměje se sluníčko na ty listy zelené,
zahřeje se srdíčko, i když předtím uvadlé.
Zpívá si i ptáček, který Ti posílí sluch,
a žabička zelená kvák, posílí Ti zrak.
Užijme si přírody i těch jejích dárků,
dokud nebe čisté je, bez škaredých mraků.
Jarka Navarová, Chomutov
