Pobyt 2/2010: Škrdlovice
Pobyt 2/2010: Škrdlovice (cyklistický pobyt na tandemových kolech), 4. 6. – 11. 6 2010
Po příjezdu…
Ve Škrdlovicích nás také uvítali překvapivě sympatičtí hroši
Vzájemně jsme se představili, Jana tentokrát přijela s tatínkem
Martin je s námi na tandemech poprvé, nadšení a odvaha mu nechybí
Po večeři vyrážíme pěšmo na první průzkum okolí
Renčo, tak kudy?
Děvčata nasadila dlouhý krok, to nebude jenom kolem penzionu!
Podvečerní procházka vypadá na romantiku…
… podél zelených luk…
… a statných stromů…
… tajuplným lesem…
… na jehož konci na nás bliká…
… hladina Velkého Dářka!
Zůstáváme tou krásou oslněni!
Jsou to jen odlesky slunečních paprsků, anebo poklad na zlatém jezeře?
Slunce nad Dářkem se pomalu chystá do hajan…
… a my jsme svědky čarokrásného představení! [JP]
Tak do toho šlááápni, půjdeme taky do peřin [JP]
První den je turistický
Tandemová kola přivezou až večer, vyrážíme na další mapování terénu
Martin se svým vodicím psem Eliškou se řadí k ostatním
Jde nás velká skupina, určitě se na túře neztratíme
Tak tento kopec si už brzo vyšlápneme na tandemech
Odměnou nám bude krásný výhled do kraje Velkého Dářka
Martin s Pavlem jsou sehraná dvojka
Z koňského sedla to taky nemusí být špatné…
V lese nás osvěží příjemný chládek
Tenhle úsek sjíždět na tandemu už bude vyžadovat trochu zručnosti
Maruško, neschovávej se za strom a pojď se s námi vyfotit!
Renata s Lenkou ochotně pózují
I Milan se Zuzkou a Ivem se focení nebrání
Rozbahněný terén nás nevyvede z míry
A už jsme na prvním rozcestníku, před sebou vysočinské cyklotrasy
Barča bere život s nadhledem
A tato cesta nás čeká zítra
Co to tam ta Lenka jenom fotí?
No přece mravence!
Milan s Renatou jsou skvělí kamarádi…
… ale pes je kamarád nejvěrnější
V lese obdivujeme urostlé kapradí…
… pomník připomínající partyzánský odboj…
… barevné hlavičky kytek…
… a tohle vypadá na babočku „Jenerál“ ?
Pozor na nebezpečnou kočkovitou šelmu!
Podél potoka se vracíme „domů“ na oběd
Pole řepky olejky naznačuje, že civilizace je nadosah…
Terén po deštivých dnech dává tělu zabrat…
… ale dušička si přijde na své
Hádejte, kolik máme v nohách? 12 km!
Konečně vyrážíme na tandemech
Každý den začínáme úsměvem…
… a rozvičkou na terase penzionu
Ještě si na první jízdu na dvojkole posílíme paže
Tandemy už jsou tady, hurá, konečně vyjedeme!
Také Jana už se nemůže dočkat
Milane, konec lelkování a šup na kolo!
Pořádně zapnout helmu, popsat terén…
… a nasedaaaat!
Zdena s Vášou vyrážejí jako první
Dáša s Jirkou a Assimem jsou jim v patách
Málem bychom zapomněli na reflexní vesty – zpátky!
Ale teď už fakt a doopravdy JEDÉM…
… od penzionu Velké Dářko směr Žďár nad Sázavou
Cestou si prohlédneme sousoší Čech a Moravy [JP]
Vášo, ta orlice je už na moravské straně [JP]
A ještě momentka u českého lva… [JP]
Ve stínu lesa se nám přece jen jezdí nejlíp [JP]
Nenecháme si ujít Santiniho architektonickou perlu na Zelené hoře
Milan studuje zítřejší trasu výletu
Celodenní výlet do Hlinska
Dnes nás čeká „celodeňák“
První větší překážku – výmolem přerušenou vozovku – máme za sebou a jedem!
Tak co, Jirko, nevyrazíme raději do Slavonic?
Známe své možnosti, míříme do Hlinska
Cestou je nezbytné doplňovat tekutiny i odpočívat
… a taky se kochat nádherou krajiny a rozkvetlých luk
Právě jsme minuli odbočku do vísky s poetickým názvem „Zalíbené“
Pařák nás zbavuje tekutin, takže znovu napít…
… a zapózovat pro fotografku!
Ivo s Lenkou jsou v čele našeho pelotonu
Konec jistí Dáša s Jirkou
Co se cestou vykoupat v nedalekém rybníku?
V cíli nás čeká cukrárna a dvojitá dávka indiánků
Váša se Zdenou vyráží na prohlídku místního skanzenu
Chaloupky tu mají jako z cukru
Doprovodný program
Jedno odpoledne věnujeme arteterapii
Zdobíme rámečky
Milan zvolil pracnou techniku, ale výsledek stojí za to!
Co rámeček, to originál
Jeden podvečer za námi zavítal místní myslivec se zajímavou přednáškou
Nejraději vyrážíme na procházky lesem k Velkému Dářku
Zkouška teploty vody – dá se koupat nebo ještě počkám?
Váša s Jirkou jsou odvážnější, ve vodě stojí už po kolena
A my je podporujeme ze břehu a ještě se kocháme okolím
Hladina Dářka je klidná a jasně modrá, odráží se v ní jen pár mráčků
No není tu krásně? Jako u moře
Renča se učí plést věnečky z kopretin
A po večerech na terase hraje s Bárou „Člověče, nezlob se“
I traséři berou hru s úsměvem
Večery na terase mají své kouzlo i pro další hosty penzionu
Jako by se tu zastavil čas…
Verze pro tisk