9. března 2009
Co znamená slovo Lorm
„LORM“ není seskupení několika zkratek, ale je to jméno – pseudonym hluchoslepého básníka, filosofa a bojovného novináře, rodáka z jihomoravského Mikulova Heinricha Landesmanna (9. 8. 1821 – 3. 12. 1902), který kvůli pronásledování přijal pseudonym Hieronymus Lorm.
Hieronymus Lorm se na základě náhlé sluchové ztráty v 15 letech a postupnému se zhoršování zraku stal tvůrcem jednoho ze systémů ruční dotekové abecedy hluchoslepých, tzv. Lormovy abecedy, která se dodnes používá nejen v ČR, ale i v celé řadě dalších zemí.
Hieronymus Lorm (1821–1902), rodák z Mikulova na Moravě, v patnácti letech, v době studií na gymnáziu ve Vídni, náhle ohluchl a zároveň se mu velmi zhoršil zrak. Po třitícce přestal H. Lorm vidět na odezírání řeči. V roce 1882 ztratil zrak úplně. Pro vlastní potřebu sestavil dotykovou abecedu, pomocí které se dorozumíval s rodinou i známými. Tato abeceda byla dcerou H. Lorma zveřejněna až šest let po jeho smrti, v roce 1908. Brzy se rozšířila po celé Evropě. Prošla nejrůznějšími úpravami. Zdravé osoby, které neznají dotykovou abecedu, mohou pro komunikaci s hluchoslepým používat jednobarevnou bavlněnou rukavici s označením jednotlivých písmen.
Dotykovou abecedu pro český jazyk vytvořila Anna Aquina Sedláčková, jedna z řádových sester svatého Karla Boromejského, která vykonávala pečovatelskou a pedagogickou službu v ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech (Zemský ústav pro děti slepé a na očích choré).
A. Sedláčková však nebrala v úvahu nutnost hmatového vnímání a orientaci způsobem, jež by předcházel omylům při vzájemné komunikaci hluchoslepých osob. Jednotlivé hlásky řadila bez ohledu na jejich frekvenci v české řeči.
A. Špička, ředitel Zemského ústavu pro slepé v Brně, upravil Lormovu abecedu pro český jazyk. Za základ považoval neustálý dotyk rukou příjemce a mluvčího. U obtížně vnímatelných hmatových znaků používal místo dotyků stisky.
Společnost LORM se rozhodla používat pro komunikaci hluchoslepých osob modifikovanou německou verzi Lormovy abecedy. Vedly k tomu následující důvody:
- rychlost komunikace (jiný způsob dotykové abecedy, tzv. daktylotika, je pomalejší)
- snadnost učení (vhodná jak pro děti, tak i pro dospělé)
- snadnost hmatového vnímání a orientace jednotlivých hmatových znaků
- rozdíl ve frekvenci hlásek v českém a německém jazyce není výrazný
Přečtěte si dále dokument Česká verze Lormovy abecedy.
