Komunikace

Obsah:


Jak komunikovat s hluchoslepou osobou

Přesná pravidla pro kontakt a komunikaci s hluchoslepou osobou nejsou daná. Záleží především na rozsahu postižení každého hluchoslepého jedince, na jeho schopnostech, aktuálním zdravotním stavu a ochotě pomoci intaktní veřejnosti. Níže uvedená vymezení jsou tedy pouze obecná doporučení.

První kontakt s hluchoslepou osobou

  1. Osoby s hluchoslepotou mají různé povahové rysy, přednosti a nedostatky jako každý jiný bez postižení.
  2. Při setkání s hluchoslepým se vyvarujte silných projevů soucitu nebo naopak poznámek, které osobu podceňují nebo zpochybňují její schopnosti.
  3. V úvodu kontaktu hluchoslepou osobu vždy upozorněte na svoji přítomnost.
  4. Kdykoliv vstoupíte do místnosti, ve které se hluchoslepá osoba nachází, představte se.
  5. K hluchoslepému nepřistupujte náhle a zbrkle, aby se nevylekal.
  6. Během oslovení se jemně dotkněte jeho paže nebo ho oslovte jménem, aby hluchoslepý věděl, že pozdrav patří jemu.
  7. V komunikaci s hluchoslepou osobou buďte trpěliví a pamatujte na ztíženou možnost kompenzace jednoho smyslu druhým.
  8. Při konverzaci se nebojte používat slova typu vidět, dívat se, prohlédnout si, číst si. Hluchoslepé osoby je běžně používají.
  9. Při odchodu nezapomeňte upozornit hluchoslepého, že místnost opouštíte.

Komunikace s hluchoslepou osobou

  1. Při komunikaci dbejte vždy na co nejtišší a nejméně hlučné prostředí. Vyloučí se tak rušivé vlivy a případná nedorozumění.
  2. Než začnete hovořit, upozorněte hluchoslepého na svoji přítomnost dotykem na paži nebo oslovením.
  3. Hovořte vždy čelem k hluchoslepému, není vhodné se během hovoru vzdalovat ani se otáčet.
  4. Jestliže slyší hluchoslepá osoba pouze na jedno ucho, mluvte z té strany, kde je sluch zachován.
  5. Během konverzace dbejte vždy na správné osvětlení místa, kde dochází ke kontaktu s postiženým. Stůjte výhradně čelem ke zdroji světla (okno, lampa), hluchoslepý nebude oslněn přímým světlem.
  6. V úvodu konverzace se s hluchoslepým dohodněte na způsobu komunikace, začněte pomalou mluvou.
  7. Používá-li hluchoslepá osoba ke komunikaci mluvené slovo, hovořte vždy s přirozenou intonací, neslabikujte. Vyslovujte pomalu a zřetelně, nezvyšujte hlas.
  8. Nelze-li se dorozumět s hluchoslepým verbálně, pokuste se najít jiný způsob komunikace (písemná forma, abecedy do dlaně apod.), který zvládáte vy i hluchoslepý.
  9. Mějte na paměti, že hluchoslepá osoba s vrozenou hluchotou může mít nedostatečnou slovní zásobu. Při písemné komunikaci pište jednoduché krátké věty, případně výstižná slova v 1. pádě.
  10. Při konverzaci se vyhýbejte cizím slovům, složitým výrazům či ironii.
  11. Účastní-li se vaší konverzace průvodce hluchoslepého nebo jeho rodinný příslušník, jednejte i přesto s hluchoslepou osobou.
  12. Pro komunikaci s hluchoslepým je vhodné používat výraznou mimiku a gesta rukou.
  13. Při verbální komunikaci byste neměli jíst, pít, žvýkat, podpírat si bradu či dávat ruce před ústa.
  14. Nerozumíte-li sdělení hluchoslepé osoby, požádejte o zpomalení nebo zopakování.
  15. Při konverzaci ve skupině je třeba sdělit hluchoslepému téma rozhovoru a průběžně ho informovat.
  16. Během komunikace je důležitá zpětná vazba. Chcete-li vědět, zda vám hluchoslepá osoba dostatečně porozuměla, neptejte se, zda vám rozumí, ale co vám rozumí.

Komunikační systémy osob s hluchoslepotou

Způsob komunikace s hluchoslepým člověkem závisí především na rozsahu jeho postižení, nezbytným předpokladem je také doba vzniku postižení. Důležitý vliv na kvalitu komunikace, porozumění a poslech má také prostředí, osvětlení, okolní hluk, počasí, psychický stav, posazení hlasu mluvícího, způsob řeči, forma a složitost vyjadřování.

Někteří hluchoslepí lidé využívají zbytků zraku a sluchu a mohou tak číst zvětšené písmo a slyšet pomocí sluchadla. Jinou kombinací je úplná ztráta zraku se zbytky sluchu či naopak – totálně neslyšící člověk se zbytky zraku. Zde se ke komunikaci s okolím využívá Braillovo písmo, znakový jazyk či prstová abeceda. Největší pozornost potřebují lidé s vrozenou hluchoslepotou a získanou totální hluchoslepotou, kteří se dorozumívají Lormovou abecedou, taktilním znakovým jazykem, případně dalšími dohodnutými způsoby.

Mezi nejčastěji užívané komunikační systémy hluchoslepých osob patří:

Výběr jednotlivých dorozumívacích systémů je zcela individuální, jejich volba záleží na době vzniku postižení, na převažující smyslové vadě, na věku, vývojové úrovni a na psychickém a fyzickém stavu hluchoslepé osoby.

Prstová abeceda pro jednu ruku

Prstová abeceda pro jednu ruku

Prstová abeceda pro dvě ruce

Prstová abeceda pro dvě ruce

Daktylotika do dlaně

Daktylotika do dlaně

Tiskací písmena do dlaně

Tiskací písmena do dlaně

Metoda Tadoma

Metoda Tadoma

Obrázky převzaty z: Souralová Eva. Vzdělávání hluchoslepých II. Praha: Scientia, 2000. ISBN 80-7183-226-X


Lormova abeceda

Lormova abeceda – jeden ze základních komunikačních systémů hluchoslepých – byla vytvořena hluchoslepým básníkem, filozofem a spisovatelem, rodákem z jihomoravského Mikulova, Hieronymem Lormem (vlastním jménem Heinrich Landesmann).

Ke komunikaci se využívá dlaňová strana libovolné ruky.

Mluvčí vyznačuje prsty jednotlivá písmena do dlaně a na prsty ruky příjemce dle následujícího schématu:

Lormova abeceda

Dlouhé samohlásky – krátká čára na špičce prstu pro příslušnou samohlásku směrem nahoru

Háček nad písmeny – bod mezi palcem a ukazováčkem před příslušnou hláskou

Čísla – lze vyjádřit dvěma způsoby:

  1. arabské číslice napsat obrysově do dlaně; označení tisíc, milión, miliarda zkratkou (tis., mil., mld.)
  2. použít značení jako v Braillově písmu: 1=A, 2=B, 3=C, 4=D, 5=E, 6=F, 7=G, 8=H, 9=I, 0=J, před číslicí použít čáru obráceného „L" (dlouhá čára od zápěstí směrem ke špičce prostředníku)

„Nerozumím“ – zavřít dlaň

Upozornění na omyl – lehké klepnutí do dlaně

Mezera mezi slovy – plochou ruky přejet jedenkrát po dlani

Otázka – na konci věty ukazováčkem do dlaně obrys otazníku

Konec věty – plochou ruky přejet dvakrát po dlani

Ke komunikaci touto abecedou lze využít rukavici s vyznačenými písmeny. V praxi tuto rukavici používají zejména osoby, které Lormovu abecedu neznají a chtějí se s hluchoslepými osobami tímto způsobem dorozumět.


Braillovo písmo

Od počátku existovaly pro osoby se zrakovou vadou dva typy slepeckého písma. Písmo reliéfní převážně s latinkou, které umožňovalo čtení také vidomým a písma speciální, tedy bodová, která byla pro čtení pomocí hmatu zcela jistě výhodnější. Záleželo především na autorovi písma, zda byl vidomý či nevidomý a který typ písma upřednostňoval.

Velký zlom nastal zejména v 19. století. Pro usnadnění komunikace a zdokonalení četby nevidomých vytvořil francouzský nevidomý student Louis Braille slepecké bodové písmo – tzv. Braillovo písmo. Pravděpodobným rokem vzniku Braillova písma je rok 1825.

Část odborné veřejnosti jistou dobu bránila rozšíření tohoto písma s odůvodněním, že písmo izoluje nevidomé od ostatních a učitelé ústavů pro nevidomé se je odmítali učit. Od druhé poloviny 19. st. do 20. let 20. století bylo ovšem toto písmo postupně přijato téměř všemi národy světa, včetně arabských či asijských.

Adaptace Braillova písma pro český jazyk proběhla mezi roky 1873-1891, definitivní podoba písma byla přijata až v roce 1922. (zdroj: Smýkal Josef: Pohled do dějin slepeckého písma. Praha: Česká unie nevidomých a slabozrakých, 1994).

Bodové písmo pro nevidomé a hluchoslepé slouží k psanému dorozumívání a získávání informací. Lze ho psát pomocí Pichtova psacího stroje, Pražské tabulky nebo na počítači s braillskou tiskárnou.

Základem bodového písma je kombinace šesti bodů ve dvou tříbodových sloupcích postavených vedle sebe. Sestavení jednotlivých bodů tvoří konkrétní znak, jehož velikost plně vyhovuje možnostem vnímání bříškem ukazováku. Braillovo písmo je plně ortografické a rovná se tak kterémukoliv jinému písmu. Má vlastní znaky pro interpunkci i velká písmena. Písmo lze také velice snadno přizpůsobit pro většinu jazyků a bez problémů se dají zapisovat i matematické výrazy či noty.

U Braillova písma s využitím taktilních technik se písmena abecedy zobrazují ustálenými dotyky na dvou prstech jedné ruky nebo více prstech obou rukou s využitím kódového systému Braillova písma.

Toto písmo se obtížněji učí osoby, které ztratily zrak v pozdějším věku. Problémem bývá také nedostatečná citlivost v konečcích prstů v důsledku diabetes mellitus (cukrovka).

Dvouruční Braillovo písmo Dvouruční Braillovo písmo

Dvouruční Braillovo písmo

Jednoruční Braillovo písmo

Jednoruční Braillovo písmo

Braillova slepecká abeceda

Obrázky převzaty z: Souralová Eva. Vzdělávání hluchoslepých II. Praha: Scientia, 2000. ISBN 80-7183-226-X


Taktilní znakový jazyk

Znakový jazyk je jedním z nejdůležitějších komunikačních systémů neslyšících osob. Jestliže mají navíc tyto osoby přidruženou i zrakovou vadu, je nutné tuto komunikaci upravit dle individuálních potřeb. Hluchoslepá osoba totiž vnímá jednotlivé znaky do značné míry pouze hmatem a neverbální složky této komunikace jsou jí znepřístupněny. Z tohoto důvodu jsou nemanuální prvky (např. doprovodná mimika) nejčastěji vyjádřeny diferencovaným svalovým napětím při artikulaci znaku či různou silou a frekvencí dotyků. Manuální komponenty znaku (místo, kde se znak artikuluje, tvar a pohyb ruky/rukou, která znakuje, orientace prstů a dlaně) jsou transformovány do podoby, která umožňuje jejich vnímání hmatem. V průběhu komunikace dochází k vzájemnému kontaktu jedné nebo obou rukou komunikujících, tzv. znakování „ruku v ruce“.

Taktilní znakový jazyk je primárním komunikačním systémem u těch hluchoslepých, kteří mají vrozenou nebo v raném věku získanou sluchovou vadu, tzn. jako první si osvojili komunikaci znakovým jazykem. Jako sekundární komunikační systém ho mohou využívat i osoby se získanou hluchoslepotou.

V České republice nebyla tato komunikace dosud plně rozvinuta. Proto o.s. LORM zahájilo v oblasti komunikace hluchoslepých osob v roce 2004 spolupráci s doc. PhDr. E. Souralovou, Ph.D. z katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a začala se doteková forma znakového jazyka zavádět do praxe mezi hluchoslepé.

V srpnu 2004 pořádal o.s. LORM první týdenní edukační pobyt se zaměřením na výuku taktilního znakového jazyka (TZJ) a na podzim byl v Poradenském centru LORM v Brně otevřen první kurz TZJ pro hluchoslepé. Z ohlasů z prvního pobytu i z vlastní výuky taktilní formy znakového jazyka se jednoznačně ukázala prospěšnost tohoto typu komunikace pro hluchoslepé, a proto byla na rok 2005 naplánována další spolupráce. Začalo se připravovat CD pro hluchoslepé. Po vypracování korpusu slov byla připravena jeho pracovní verze, na to navazovalo školení instruktorů TZJ před druhým edukačním pobytem. Pobyt měl také ukázat, které z řady znaků předtočených pro potřeby CD jsou v dotekové formě pro hluchoslepé nejvhodnější z hlediska jejich zrakové ztráty.

Uživatel CD si může zvolit velikost písma i barvu pozadí, lze upravit také rychlost předvádění znaků. Jednotlivé okruhy slov/znaků jsou na CD řazeny tematicky i abecedně. Uživatel si může formou testů ihned vyzkoušet nabyté vědomosti. CD, kde jsou jednotlivé znaky ukázány v běžném provedení, taktilním provedení a v detailu, je nyní k dispozici všem zájemcům v o.s. LORM.

Bližší informace a objednání CD Taktilní znakový jazyk lze získat na internetových stránkách www.lorm.cz.


Zásady průvodcovství

Každý hluchoslepý člověk se dostává do situace, kdy potřebuje pomoc druhého. Zde je několik návodů a rad, jak se správně zachovat, potřebuje-li hluchoslepý vaši pomoc a vy mu ji chcete nabídnout.

  1. Zdá-li se vám, že hluchoslepá osoba potřebuje pomoci, zeptejte se jí. Pomoc nabízejte taktním, nenuceným způsobem a pomáhejte tehdy, jestliže hluchoslepý o pomoc stojí.

  2. Během oslovení se jemně dotkněte jeho paže nebo ho oslovte jménem, aby hluchoslepý věděl, že pozdrav patří jemu.

  3. Pokud má hluchoslepý člověk zachované zbytky sluchu, je nutné mluvit pomalu a zřetelně vyslovovat. V případě, že nereaguje na mluvený projev, je vhodné se zeptat, zda rozuměl. Neplatí zde předsudek, že se musí na hluchoslepého křičet. Na formě komunikace je třeba se oboustranně dohodnout, vždy se vychází z možností postiženého a je nutné se přizpůsobit.

  4. Při poskytování pomoci se zeptejte na vhodný způsob a ověřte si, zda odpovídá potřebě hluchoslepého člověka.

  5. Jako průvodce jděte před hluchoslepým vždy o krok vpředu.

  6. Hluchoslepý se drží vašeho nadloktí a přirozeně tak následuje vaše pohyby.

  7. Hluchoslepý člověk se do průvodce nezavěšuje, nedrží ho za rameno nebo části oděvu.

  8. Hluchoslepého nikdy nepostrkujte, ani se do něj nezavěšujte.

  9. Rychlost chůze udává vždy hluchoslepý.

  10. Hluchoslepý jde vždy na bezpečnější straně (dále od vozovky, vyčnívajících překážek apod.).

  11. Nezapomeňte upozornit včas na nerovnosti terénu (výmoly, obrubník apod.).

  12. Informace sdělujte konkrétně a přesně (př. vlevo dole, dva kroky před vámi), nepoužívejte slova typu tady a tam, pozor, kousek od vás.

  13. Při vstupu do místnosti hluchoslepého dveřmi neprotlačujte. Při chůzi zúženým prostorem natáhněte svoji paži za záda, hluchoslepý se tak zařadí za vás.

  14. Dveřmi prochází hluchoslepý vždy na straně pantů. Upozorněte, kam se dveře otevírají a položte svoji ruku, za kterou se hluchoslepý drží, na kliku. Hluchoslepý si volnou rukou kliku najde a dveře otevře. Jako první jděte vy, hluchoslepý dveře zavře.

  15. Před vstupem na schodiště upozorněte na směr schodiště (nahoru/dolu) a na první a poslední schod. Na schodiště je nutné vstupovat kolmo.

  16. Chce-li se hluchoslepý posadit, položte svoji ruku, za niž se hluchoslepý drží, na opěradlo židle. Hluchoslepý po ruce sjede k opěradlu a zorientuje se. Druhou rukou si prohlédne sedadlo, zjistí polohu židle a posadí se.

  17. Při nastupování/vystupování z tramvaje, autobusu či vlaku doveďte hluchoslepého ke dveřím vozu a položte svoji ruku na madlo. Můžete říci počet schodů a zda jsou vysoké.

  18. Jestliže doprovázíte hluchoslepého s vodicím psem, udávejte přesné slovní pokyny hluchoslepému. Ten je převede do pokynu pro psa. Vodícího psa nehlaďte a nekrmte bez vědomí majitele.

  19. Během průvodcovství nabídněte hluchoslepému popis okolí a nevynechávejte informace včetně barev.