Příspěvek
Ročník: 2010
Kategorie: Poezie
Číslo: 1
Autor
Jméno: Jana Jungmannová
Typ a stupeň postižení: nedoslýchavost, slabozrakost
Lesem chodím sem a tam,
procházím se, přemítám.
Proč lidé občas stromům škodí –
dřevo je dobré, i kůra se k topení hodí.
Já nejsem soudce, jež zlý skutek trestá,
očima hledám, kudy vede cesta.
Pak rukou hladím kůru toho stromu,
který sám stojí u našeho domu.
Vy naše stromy, z kterých míza prýští,
vydržte, prosím, pro generace příští.
Kořeny své hlouběji schovejte,
nikdy už nikým si ublížit nedejte!