Příspěvek
Ročník: 2008
Kategorie: Poezie
Číslo: 1
Autor
Jméno: Martin Hrtús
Typ a stupeň postižení: praktická slepota a středně težká nedoslýchavost
Do ranního šera budík zazvoní,
z kuchyně chléb s máslem a káva zavoní,
k jídlu chuť však tu nikdo nemá,
strach hrdlo a hruď bolestně svírá,
smutný chlapec k modrému nebi hledí,
na co myslí, to však nikdo neví.
Již z dáli je slyšet smích a křik,
to parta kluků před školou dělá velký ryk,
malý chlapec jde jim pomalu vstříc,
co ho čeká – bude znovu bit?
Čeho se bál, to se právě stalo,
jedna rána je pro ně málo.
Školní zvonek ostře zazvonil,
ponižování chlapce na chvíli ukončil,
krev rychle setřít a popadnout dech,
posbírat knížky poházené na schodech,
nikdo nic neví a nic neslyšel,
jak ubohý chlapec ke šrámům a modřinám přišel.
Den po dni ho tak krutě týrali,
Až ho k sebevraždě dohnali,
Z vysokého mostu do řeky skočil,
jeho mladý život tak navždy skončil,
slzy a pláč chlapce nevrátí,
chybělo mu pravé kamarádské objetí.