Cena Hieronyma Lorma: Příspěvek 2008-proza-16

V roce 2007 přišla do domova v Chrlicích mladičká paní Jana. Seznámila se se mnou a nabídla mi, že mě bude doprovázet na různé akce včetně LORMu, jehož je stejně jako já dlouholetým členem. Já jsem s tím souhlasil a měl jsem radost, protože Jana je mladá, příjemná a půvabná žena.

Už při prvním doprovodu, i když jsme toho moc nenamluvili, mi s ní bylo moc dobře. Problém je, že máme každý rád jiné počasí: já mám rád slunečno a Jana má raději chládek.

Jana je velká cestovatelka, má spoustu přátel, účastní se křesťanských setkání, přesto si ale občas najde chvilku, abychom si spolu popovídali. Vyprávíme si navzájem o našich zážitcích, Jana mi povídá o svých duchovních záležitostech a rozjímání a chceme se spolu vydat na chrlický pobyt na Mílovy. Jana si jednou za čas dá ráda pivko – jen příležitostně – a pak je veselá, směje se a to se mi líbí. Těším se, jak budeme spolu chodit na procházky, navštívíme kostel ve Sněžném a užijeme si spolu nějakou legraci.
Byl jsem doslova omámen, že jsem ji potkal, mám ji moc rád a z celého srdce jí přeji hodně štěstí.