Cena Hieronyma Lorma: Příspěvek 2014-proza-8

Odborníci svého produktu se přou, co je zdravější – zda 1/3 piva nebo 2 dcl vína. V rádiu slyším reklamu, že pivo sluší mužům, ale dovolím si oponovat, že pivo je nepochybně zdravé i pro ženy, když vědí, kdy s pitím přestat.
Bydlím na Žatecku, kde se na chmelnicích pěstuje naše národní rostlina – chmel, právem nazývaný „zelené zlato“. Pro pěstování má příznivé přírodní podmínky, což je vliv kombinace průměrných srážek, teplot, půdních profilů, nadmořské výšky a světla.
Žatecký poloraný červeňák obsahuje unikátní kombinaci látek a je mu připisován jemný, méně hořký a aromatický charakter a díky své kvalitě a specifičnosti si vysloužil renomé po celém světě.
Chmel je po sklizni v centru města opatřen ochrannou známkou původu. Kvůli své typické hořkosti a vůni nechybí při výrobě kvalitních značkových piv, např. Pilsner či Budějovický Budvar.
V chmelových šišticích je obsažena chmelová moučka – lupulin, který má své využití v potravinářství, farmaceutickém průmyslu, lidovém léčitelství, vaření.
Jsou nabízeny i moderní lázeňské pivní koupele. Měla jsem možnost si horkou koupel s obsahem chmelového a bylinného extraktu dopřát a při ní popíjet polotmavý Paroháč, nápoj s nadýchanou pěnou. Parůžky mi na hlavě naštěstí nenarostly, ale efekt s odpočinkem po koupeli a masáží byl dokonalý.
Ráda vzpomínám, jak každým rokem v srpnu ožila nejenom naše vesnice příjezdem česáčů a provoněla chmelovou sklizní. Jako dítě pamatuji ještě ruční česání, neboť kousek za domem stála chmelnice. Bylo zábavné se pověsit na chmelový štok a houpáním jej strhnout, než pomáhat komukoliv jej očesat. Načesaný koš chmelových šištic, samozřejmě i s listy, kterých nesmělo být mnoho, se sypal, lépe řečeno naklepával, aby se obnos košíku načechral, do tzv. věrtele, což byla předepsaná míra a podle jejich počtu byl i výdělek.
Samotné sklizni předchází v dubnu zavěšování a píchání drátku, v květnu zavádění, při kterém se otáčí dva pruty z kořene tzv. babky ve směru hodinových ručiček na drátek, po kterém se chmel pne až do výše 6 m. Přestože na středních školách byly tyto brigády, a to nejen při sklizni, povinné, rozhodně nám to nevadilo, protože „na chmelu“, jak se říkalo, se užilo spoustu legrace. Dnes se chmel pěstuje v menší míře, sklízí se strojově při minimálním počtu obsluhy. Na počátku září se konají v Žatci chmelařské slavnosti zvané Dočesná se zajímavým programem a ochutnávkou piva z celé republiky.
Během studia na chemické škole jsme si měli o prázdninách zajistit jakoukoliv praxi. Já jí měla možnost absolvovat ve Výzkumném chmelařském ústavu v Žatci. S trochou štěstí, či to byla náhoda, se mi podařilo po maturitě nastoupit na místo laborantky v pivovarské laboratoři. Analyzovala jsem vzorky chmele, chmelových extraktů, piva i připravovala samotné degustace. Práce to byla zajímavá, ale posléze mne moje postižení hluchoslepotou vyřadilo do plného invalidního důchodu, s čímž jsem se dlouho vyrovnávala.
Rodné město Žatec je unikátním komplexem budov, kde se zpracovával chmel, ale má i jiné vzácné církevní památky. Na náměstí stojí nejmenší chmelnička na světě, která se dodnes obdělává, také pamětní deska Lojzy Lupulína, zřejmě nejstaršího pivaře v Čechách. Své přátele ráda doprovázím do zdejšího pivovaru, sladovny, chmelařského muzea, k chmelařsko-pivnímu orloji. Také stojí za to vyšlapat schody na Chmelový maják, z kterého lze za příznivého počasí shlédnout Krušné hory a České středohoří. Nebo se nechat vyvézt výtahem do Labyrintu s překvapením, v němž se nachází obrovská křišťálová chmelová šištice, kterou pro město vytvořili skláři z Nového Boru.
Věřím, že se našemu městu podaří být zapsáno do UNESCO, vždyť většina historických budov v Žatci, kde se kdysi zpracovával chmel, je dosud provozuschopných. A také by byl podpořen rozvoj cestovního ruchu a naše město si to rozhodně zaslouží. Však přijeďte a sami uvidíte!