Příspěvek
Ročník: 2026
Kategorie: Poezie
Číslo: 3
Autor
Jméno: - jméno dosud nezveřejněno -
Typ a stupeň postižení: praktická slepota, nedoslýchavost
Prosím buďte hezky tiše,
krásný příběh se zde píše.
Přikutálela se ke mně kulička červená hliněná,
vedle ní se objevila ještě duhová skleněná.
Posouvala jsem zrak, odkud se vzaly.
Hle, opodál stála botička,
na ní svítila bílá tkanička.
Směrem vzhůru juká rozčepýřená hlavička,
a vůbec jí nevadilo, že jsem babička.
Špitla, pojď si se mnou hrát,
budeme spolu chvilku se smát.
Celé odpoledne jsme se smáli,
jak kuličky se líně kolem válí.
Terén je tu však zrádný,
drc, drc, drc,
a důlek je neustále prázdný,
cvrk, cvrk, cvrk,
Hrajte nám tuš,
plný je snad už.
Spusťte fanfáry,
to jsme si zahráli.
Potkalo mě miloučké mládí,
schovalo se v hustém mlází.
A už padá mokrý sníh,
v dáli ještě ozývá se dětský smích.
Děkuji ti za prožité štěstí,
a pospíchám domů v dešti.