Jak komunikovat s hluchoslepou osobou

Přesná pravidla pro kontakt a komunikaci s hluchoslepou osobou nejsou daná. Záleží především na rozsahu postižení každého hluchoslepého jedince, na jeho schopnostech, aktuálním zdravotním stavu a ochotě veřejnosti přizpůsobit se komunikačním možnostem hluchoslepého člověka. Níže uvedená vymezení jsou tedy pouze obecná doporučení.

První kontakt s hluchoslepou osobou

  • Osoby s hluchoslepotou mají různé povahové rysy, přednosti a nedostatky jako každý jiný člověk bez postižení.
  • Při setkání s hluchoslepým se vyvarujte silných projevů soucitu nebo naopak poznámek, které hluchoslepého podceňují nebo zpochybňují jeho schopnosti.
  • K hluchoslepému nepřistupujte náhle a zbrkle, aby se nevylekal.
  • Během pozdravu, oslovení se jemně dotkněte jeho paže nebo ho oslovte jménem, aby hluchoslepý věděl, že pozdrav patří jemu, nezapomeňte se představit.
  • V komunikaci s hluchoslepou osobou buďte trpěliví a pamatujte na ztíženou možnost kompenzace jednoho smyslu druhým.
  • Při konverzaci se nebojte používat slova typu vidět, dívat se, prohlédnout si, číst si. Hluchoslepé osoby je běžně používají.
  • Při odchodu nezapomeňte upozornit hluchoslepého, že místnost opouštíte.

Komunikace s hluchoslepou osobou

  • Při komunikaci dbejte vždy na co nejtišší a nejméně hlučné prostředí. Vyloučí se tak rušivé vlivy a případná nedorozumění.
  • Hovořte vždy čelem k hluchoslepému, není vhodné se během hovoru vzdalovat či otáčet se.
  • Jestliže slyší hluchoslepá osoba pouze na jednu stranu, mluvte z té strany, kde je sluch zachován.
  • Během konverzace dbejte vždy na správné osvětlení místa, kde dochází ke kontaktu s postiženým. Stůjte výhradně čelem ke zdroji světla (okno, lampa), hluchoslepý nebude oslněn přímým světlem.
  • V úvodu konverzace se s hluchoslepým dohodněte na způsobu komunikace, začněte pomalou mluvou.
  • Používá-li hluchoslepá osoba ke komunikaci mluvené slovo, hovořte vždy s přirozenou intonací, neslabikujte. Vyslovujte pomalu a zřetelně, nezvyšujte hlas.
  • Nelze-li se dorozumět s hluchoslepým verbálně, pokuste se najít jiný způsob komunikace (písemná forma, abeceda do dlaně apod.), který zvládáte vy i hluchoslepý.
  • Mějte na paměti, že hluchoslepá osoba s vrozenou hluchotou může mít nedostatečnou slovní zásobu. Při písemné komunikaci pište jednoduché krátké věty, příp. výstižná slova v 1. pádě.
  • Při konverzaci se raději vyhýbejte cizím slovům, složitým výrazům či ironii.
  • Účastní-li se vaší konverzace průvodce hluchoslepého či jeho rodinný příslušník, jednejte výhradně s hluchoslepou osobou.
  • Při verbální komunikaci byste neměli jíst, pít, žvýkat, podpírat si bradu či dávat ruce před ústa.
  • Nerozumíte-li sdělení hluchoslepé osoby, požádejte o zpomalení nebo zopakování.
  • Při konverzaci ve skupině je třeba říci hluchoslepému téma rozhovoru a průběžně ho informovat. Nebude se tak cítit stranou.
  • Během komunikace je důležitá zpětná vazba. Chcete-li vědět, zda vám hluchoslepá osoba dostatečně porozuměla, neptejte se, zda vám rozumí, ale co vám rozumí.

Komunikace s hluchoslepou osobou ve zdravotnickém zařízení

  • Při kontaktu s hluchoslepou osobou vždy sdělte svoje jméno, příp. použijte váš identifikační znak (prsten, náramek apod.).
  • Před vyšetřením je nezbytné hluchoslepému vysvětlit, jaká vyšetření budete provádět, z jakého důvodu a kdo je u vyšetření přítomen. Nezapomeňte upozornit také na to, jaké přístroje budete používat a co bude hluchoslepý cítit.
  • V případě hospitalizace je potřebné seznámit hluchoslepého s nemocničním pokojem a jeho vybavením a upozornit pacienty na pokoji s podmínkami hluchoslepého (komunikace, prostorová orientace apod.).
  • Nezapomeňte seznámit hluchoslepého s užíváním tísňového volání na pokoji.
  • Je důležité nemanipulovat osobními věcmi hluchoslepého bez jeho vědomí. Půjčené věci vracejte přímo hluchoslepému, uloží si je na známé místo.
  • V případě jakékoliv změny na pokoji na ně hluchoslepého upozorněte.
  • Nenechávejte pootevřené dveře od skříněk či do místností, nezapomínejte na odsunuté židle od stolu či jiné předměty na volném prostranství, kudy se prochází.
  • Jestliže je to možné, měl by být hluchoslepý schopen si samostatně dojít na toaletu. Při doprovodu na toaletu popište hluchoslepému prostor, nezapomeňte sdělit, o jaký druh toalety se jedná, zkontroluje čistotu WC a upozorněte, kde je papír, splachovací zařízení apod.
  • Může-li hluchoslepý docházet do jídelny, pomozte hluchoslepému s orientací na tácu, talíři. Rozložení pokrmu popisujte pomocí ciferníku hodin (př. maso je na talíři mezi dvanáctkou a trojkou, brambory jsou mezi trojkou a osmičkou apod.).
  • Zdá-li se vám, že hluchoslepá osoba potřebuje pomoci, zeptejte se jí. Pomoc nabízejte taktním, nenuceným způsobem a pomáhejte tehdy, jestliže hluchoslepý o pomoc stojí.
  • Při poskytování pomoci se zeptejte na vhodný způsob pomoci a ověřte si, zda odpovídá potřebě hluchoslepého člověka.
  • Berte ohledy na to, že hluchoslepý s vodicím psem nemá omezen vstup do zdravotnických zařízení. Vodicího psa nehlaďte a nekrmte bez vědomí majitele.